BK4

Blesková válka č. 4 – předělávat hromosvod nebo ne?

Jan Hájek

Informace v úvodu ČSN EN 62305-3.

                Občas se setkám  s chybným výkladem jednoho z úvodních odstavců normy pro ochranu před bleskem.

                Uvedený text:

Je-li stávající stavba vybavena hromosvodem, mělo by být zajištěno, aby hromosvod odpovídal této normě. Při výběru způsobu a při umístění LPS by měla být brána v úvahu daná skutečnost stávajících staveb.

                Bývá vysvětlován jako nařízení na předělání stávající ochrany před bleskem, hromosvodu na stav odpovídající současnému standardu, ovšem není tomu tak.

                V první řadě je třeba používat zdravý rozum.Takto formulované nařizující doporučení by nemělo obdobný precedens. Stejné by bylo od všech jezdících aut začít vyžadovat EURO 4 pro emise.

První co mě tedy napadlo, bylo ověření s originálním znění normy, které je v angličtině a francouzštině, kupodivu trvá pouze několik desítek minut, než na internetu najdete i jiné, daleko exotičtější jazykové varianty této normy. Nicméně si je třeba uvědomit že se nejedná o oficiální dokumenty a jejich obsah by mohl být odlišný, v tomto případě jsem měl jistotu, že se jedná o originální znění.

Originální text úvodu IEC/EN  62305-3 v angličtině zní:

If lightning protection is to be added to an existing structure, every
effort should be made to ensure that it conforms to the principles of this
standard. The design of the type and location of an LPS should take into
account the features of the existing structure. 

No a pro ty frankofonní z nás, ještě znění ve francouzštině:

Si une installation de protection contre la foudre est mise en œuvre sur
des structures existantes, il est recommandé de s’assurer que les principes de
la présente norme soient suivis. Il convient que la conception pour le type et
l’emplacement du système de protection contre la foudre prennent en compte les
caractéristiques de la structure existante.

Osobně bych tento odstavec přeložil spíše takto:

Pokud je na stávajícím objektu/zařízení  dodělávána ochrana před bleskem, mělo by být vynaloženo veškeré úsilí pro zajištění  souladu s principy tohoto standardu. Konstrukce a provedení hromosvodu by mělo brát ohled na vlastnosti tohoto objektu/zařízení.

Tedy logická věc, pokud něco již stojí a chceme to chránit, musíme se snažit to ochránit tak, aby to mělo smysl, tedy správně a podle posledních poznatků, které přináší tato norma. Nebude to snadné, protože se bude potřeba přizpůsobit tomu, co již existuje, ale náročnost ať již technická nebo finanční nesmí být argumentem ospravedlňujícím špatné řešení.

Určitá nesrozumitelnost, nebo i zavádějící výklad je zaviněn bohatostí češtiny, kdy my používáme a rozlišujeme mezi objektem a zařízením a v angličtině pro to používají jeden výraz. Takže tento odstavec se netýká stávajících objektů a zařízení, které jsou vybaveny ochranou před bleskem, ale nově zřizované ochrany před bleskem na objektech a zařízeních, kde nebyla.

Stávající objekty, které jsou vybaveny ochranou před bleskem (záměrně neříkám hromosvodem, protože ten je jednou ze součástí celé ochrany před bleskem) jsou provozovány dále v souladu s normami, které platily v době jejich kolaudace. Doporučení na ,,upgrade,, na současné požadavky norem dává revizní technik na základě svého zjištění, že provedení ochrany nezajistí bezpečnost a i na svém posouzení, kdy porovná staré řešení s novým.

 Vzhledem spíše k obecné neznalosti předchozích norem, se v první řadě budou tato doporučení týkat ve větší míře stávajících aplikací, kdy se při opakované revizi přijde na to, že ochrana nikdy nebyla správně podle staré normy a nikdo si již netroufne, hledat řešení v rámci starého standardu, protože vyřešit to podle v současnosti platné normy bude nejjednodušší.

                Nová řada norem s sebou kromě návodu, jak ochranu před bleskem realizovat, přinesla hlavně objasnění principů ochrany před bleskem a jejich vysvětlení. Tyto principy jsou již od konce 18. století stejné a tak se normy od počátku 20. století v principech od sebe moc neliší.

V současné době se můžeme setkat s objekty, na kterých je vnější  ochrana před bleskem - hromosvod realizována podle předpisů platných od data:

české normy, československé normy

prosinec  2006     ČSN EN 62305 -3

leden       1969     ČSN 34 1390 Ed.2

březen     1966     ČSN 34 1390 

březen     1951     Doplňky k ČSN ESČ 113 –1949 Hromosvody

březen     1951     předpisy ESČ 1950

červen     1949     ČSN ESČ 113 – Hromosvody

květen     1933     ČSN ESČ 113 – Hromosvody

                   1924     Předpisy o stavbě hromosvodů Předpisy a normálie ESČ Hlava 9 § 13 900 – 13 953

V praxi se vše posuzuje ve většině případů maximálně podle ČSN 34 1390 Ed.2 z roku 1969,  protože normu z padesátých let si málokdo dokáže vybavit. Takže za takových 10 let se budou schopni revizní technici, pokud budou ještě jako profese existovat, schopni orientovat již jen podle nyní aktuálních předpisů a aplikace podle předchozích norem budou postupně mizet v rámci rekonstrukcí budov.

Obsah toho článku je závazným textem pro členy ESČR č. 51-2010.

Zdroje:

ČSN  EN 62305-3 Ochrana před bleskem –  Část 3: Hmotné škody na stavbách  a nebezpečí života

IEC 62305-3 Protection against lightning – Part 3: Physical damage to structures and life hazard

Google překladač  http://translate.google.cz/