Přejít na obsah | Přejít na navigaci

Oddíly
Osobní nástroje
Nacházíte se zde: Úvod KniSka Články Plechové střechy, nebo střechy s nějakou vodivou konstrukcí či fólií
Advertisment
 

Plechové střechy, nebo střechy s nějakou vodivou konstrukcí či fólií

Co s plechovou střechou? - doplněk k Tipům Trikům č. 18 a 19 Jan Hájek DEHN + SÖHNE GmbH + Co.KG. organizační složka Praha Myslel jsem si, že jsme vše dostatečně jasně napsali v Tipách Trikách č 18 a 19, ale nové a nové dotazy mne přesvědčují, že problematiku plechových a jinak vodivých střech popsat s daleko větším důrazem na základní fyzikální vlastnosti vodičů a blesku. Plechovou střešní krtinu je opravdu možné využít jako jímač, tedy náhodnou součást jímací soustavy, ale má to několik velmi podstatných ale…

Co s plechovou střechou? - doplněk k Tipům Trikům č. 18 a 19

Jan Hájek DEHN + SÖHNE GmbH + Co.KG. organizační složka Praha

               Myslel jsem si, že jsme vše dostatečně jasně napsali v Tipách Trikách č 18 a 19, ale nové a nové dotazy mne přesvědčují, že problematiku plechových a jinak vodivých střech popsat s daleko větším důrazem na základní fyzikální vlastnosti vodičů a blesku.

               Plechovou střešní krtinu je opravdu možné využít jako jímač, tedy náhodnou součást jímací soustavy, ale má to několik velmi podstatných ale…

 

Ale první … průpal plechu

Pokud průpal nevadí    

V místě vniknutí bleskového proudu, tedy v místě, kde nám vstupuje do vodiče energie formou oblouku, dochází k odpaření, nebo natavení materiálu. Dost podrobně se o výpočtech množství odpařeného materiálu dočtete v příloze D ČSN EN 62305-1. Je tedy jasné, že tloušťka plechu sloužícího jako náhodný jímač musí být taková, aby průpal nehrozil a nebo nevadil. Pokud pod plechem bude dřevo, nebo jiný hořlavý a snadno zapalitelný materiál, měl by začít po zásahu bleskem hořet. Samotná díra jako taková není zas takovou tragédií, podkud není pod střechou  skladovaný sodík, nebude jistě problém tuto díru opravit. Takže využití střechy, kde pod ní není nic hořlavého jako náhosného jímače je omezeno pouze na nedůležité objekty, jako jsou sklady posypové soli, kovových či betonových výrobků a podobných.

               Pokud průpal vadí

Pokud průpal vadí, jsou na výběr dvě možnosti, použít plech takové tloušťky, jaká je vůči průpalu odolná (viz Tabulka 3 z ČSN EN 62305-3)

Tabulka_tloustky.jpg

 

 

 

Je jasné, že postavit si domek, krytý 4 mm plechem je v podstatě nereálné, tedy pokud nebydlíme ve vyřazeném OT.  Z hlediska praxe se tedy prosazuje používání jímačů ať již z drátu, či plného profilu 10 nebo 16 mm, které jsou svorkami na třídu H, dle ČSN EN 50 164-1 spojeny s materiálem střechy. Ochranný prostor těchto jímačů je nejvhodnější ověřit valivou koulí s odpovídajícím poloměr dle vyžadované LPL (viz tabulka 2 z ČSN EN 62305-3) a pokud se nám koule nedotkne ničeho jiného než jejich špiček, nehrozí nám průpal střechy.  Pokud by součástí střechy byly konstrukce větších tlouštěk, než jsou minimální, můžeme je po odpovídajícím připojení (svorkou či svorkami pro třídu H, dle ČSN EN 50 164-1  opět využít jako náhodných jímačů.

 

Ale druhé, propojení plechů

               Pokud na sebe položíme jednotlivé plechy a propojíme je z hlediska bleskového proudu špatně, nebo dokonce vůbec, musíme počítat s tím, že se nám při průchodu bleskového proudu vytvoří na všech těchto spojích tisíce malých obloučků. Samozřejmě, že díky jejich počtu není stoprocentně jisté zapálení třeba dřeva, ale vyloučit to nejde. Pod střechou se kromě izolace a trámoví začne časem vytvářet chuchvalec prachu, pylu, chmýří a podobných nečistot, které časem vytvoří o dost jiskrou lehčeji zapalitelný troud. Ideální by bylo všechny tyto plechy mezi s sebou pronýtovat, nebo propojit odpovídajícími svorkami a nejlépe dvěma, které by splňovali alespoň méně náročnou zkoušku pro třídu N dle ČSN EN 50 164-1.  To je samozřejmě v praxi poměrně nereálné a tak třeba v sousedním Německu výrobci vypracovali DIN EN 62305-3 VDE 0185-305-3 Beiblatt 4:2008-01 Blitzschutz - Teil 3: Schutz von baulichen Anlagen und Personen – Beiblatt 4: Verwendung von Metalldächern in Blitzschutzsystemen (použití plechových střech v ochranně před bleskem), jedná se o obdobu české TNI, které jsou zvyklí elektrotechnicky v Německu respektovat a nebrat jako u nás jako nezávazné doporučení.  V tomto dokumentu jsou vymezeny podmínky pro kvalitu a hlavně typ spojů jednotlivých druhů krytiny jako je falc, překrytí, lisování, lemování, zaháknutí a svorkování. Pro testování těchto spojů, je pak Německým výrobcům krytin k dispozici jejich národní přednorma  DIN V VDE V 0185-600 Teil 600: Prüfung der Eignung von beschichteten Metalldächern als natürlicher Bestandteil des Blitzschutzsystems (Zkouška vhodnosti kovových střech jako náhodných součástí ochrany před bleskem). Tyto shora uvedené Německé dokumenty, nemají na našem území žádnou platnost, mohou je však elektrotechnici a střechaři využívat s tím, že jim v případě škod nikdo nepomůže a budou na argumentaci sami.

Laboratorni pokus na plechovych sindelich.jpg

               V praxi se tedy na našem území nejvíce prosazuje montáž dodatečné jímací soustavy na plechovou krytinu, která se provádí na nerezových podpěrách, takže díky jímací soustavě dojde k uvedení střechy na jeden napěťový potenciál. Plechy je třeba spojit co nejlépe je to prakticky proveditelné tak, aby se co nejvíce eliminovalo zajiskření na spojíc. Díky jímací soustavě, by energie na těchto obloučcích měla být již podstatně menší a tak i by měl být omezen odpar materiálu vzhledem k tomu, že bleskový proud poteče cestou jímací soustavy.

Ale třetí, nejpodstatnější dostatečná vzdálenost

               Dostatečná vzdálenost platí i pro krytiny s plechovou střechou, jakmile tedy vypočteme dostatečnou vzdálenost pro jímací soustavu střechy, musíme počítat s tím, že tato vzdálenost se nám roznese po celé střeše a pokud nechceme zažít přeskok, musíme jí dodržet hlavně ve směru dovnitř, do střechy. U starých objektů, které mají neobydlené půdy, respektive mají ještě pod střechou podezdívku není dodržení dostatečné vzdálenosti problém. Bohužel moderní domy, jak je trendem současné doby, mají obytné prostředí co nejblíže krytině a pokud už není střecha kovová, mají pod taškami kovové profily místo latí, nebo ještě lépe, izolaci obalenou kovovou fólií, která sice vodí, ale nejde vodivě připojit ani z důvodů proudů o několik řádů nižších, než je nejnižší bleskový proud.

Pokovena izolacni deska doplnena o kovove late duvod komplikovane ochrany pred bleskem.jpg

     Pokud ještě střechou vede kovové tělo komínu, které je či není dole připojené na základový zemnič, bude pro obyvatele rozhodně lepší, být za bouřky raději v automobilu před domem, samozřejmě s evakuačním zavazadlem pro případ vyhoření (obsah zavazadla viz. doporučení  HZS ČR). Pokud vyhořet nechce, nejbezpečnější je ochránit dům tak jak je v Tipy Triky 19 v  Časopis Elektro 2/2009.

pozar

DEHN vodic HVIlight  - cely dum je ochranen izolovanym hromosvodem Autor Dalibor Salansky.jpg

Zdroje :

[1] http://www.kniSka.eu

[2]  ČSN EN ČSN EN 62305-1 ed. 2 Ochrana před bleskem – Část 1: Obecné principy

[3] ČSN EN 62305-3 Ochrana před bleskem - Část 3: Hmotné škody na stavbách a nebezpečí života

[4] ČSN EN 50164-1 ed. 2  2009 

[5] Zkrácený katalog 2011 , DEHN + SÖHNE.

[6] Lightning Protection Guide 2008, DEHN + SÖHNE.

[7] DIN V VDE V 0185-600 Teil 600: Prüfung der Eignung von beschichteten Metalldächern als natürlicher Bestandteil des Blitzschutzsystems

[8] DIN EN 62305-3 VDE 0185-305-3 Beiblatt 4:2008-01 Blitzschutz - Teil 3: Schutz von baulichen Anlagen und Personen – Beiblatt 4: Verwendung von Metalldächern in Blitzschutzsystemen 

Advertisment
« prosinec 2019 »
prosinec
PoÚtStČtSoNe
1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
3031