Přejít na obsah | Přejít na navigaci

Oddíly
Osobní nástroje
Nacházíte se zde: Úvod KniSka Články Josef Stepling - problémy s údaji jsou letité
Advertisment
 

Josef Stepling - problémy s údaji jsou letité

Nedostatečné podklady pro projektování se zdají být fenoménem poslední doby. My hromosvodáři se s těmito nedostatky potýkáme několik staletí

Josef Stepling je pro nás hromosvodáře důležitý, vzhledem k tomu, že patřil na našem území k prvním projektantům ochrany před bleskem. Posuďte sami, kolik se toho po více jak dvou století doopravdy rapidně změnilo.

Důstojný Otče v Kristu, byl jsem dotázán magistrátem (města) Poličky – ten zároveň mně poslal nákres kostela s věží – kterak hromosvod se má vztyčiti a zaříditi; odpověděl jsem, že onen nákres nestačí, aby se mohl hromosvod správně postaviti, nýbrž že je třeba očité prohlídky místa a okolí.

            Menší nesnáz se naskýtá při prachárnách, pročež červenou tužkou jsem označil tyče i hromosvody při pohledu z té strany, která se vystavuje na nákresu zrakům divákovým; zároveň zde důstojný Otec má ukázku způsobu, jakým je hromosvod zřízen na Vyšehradě v Praze; nutno však poznamenati, že jeden ze železných svodů je sveden do Vltavy.

            Jímače, nahoře zaostřené, nižádným způsobem nesmějí spočívati na elektrickém podkladě, jako na pryskyřici, sklu, jak se důstojný Otec domnívá, neboť tak by se elektřina shromažďovala; nýbrž je nutno, aby ke kamenu olovem byly připevněny. Nebezpečno by též mohlo býti svésti řetěz nebo svod do studny, ten budiž sveden do vlhké zemní vrstvy nebo tekoucí vody.

            Ostatně uvedu některá obecná pravidla o hromosvodu:

     1. Na nejvyšších místech budovy buďtež vztyčeny jímače končící hrotem; tyto hroty buďtež pocínovány nebo pozlaceny, aby nerezavěly.

     2. Všechny jímače buďtež spojeny železnými nebo mosaznými dráty nebo tyčemi, které jdou od dolního konce jednoho jímače k dolnímu konci jiného jímače.

     3. Jímače mějte tloušťku přes půl palce (t.j. 13,17 mm), tyče nebo dráty od konce jímačů vedené, nejméně 1/10 palce (t.j. 2,63 mm); čím silnější, tím bezpečnější.

     4. Čím hustěji a souvisleji tyče a dráty od konců jímačů a mezi sebou a mezi jímači budou vedeny, tím lépe; pročež bedlivě jest se vystříhati toho, aby vznikly mezery nebo články, jak je tomu při obyčejných řetězích.

     5. Nejenže musí býti jímače mezi sebou spojeny dráty a tyčemi, upevněnými na jejich dolních koncích, nýbrž z týchž konců a místy i z drátů a spojovacích tyčí musí býti vedeny dráty do země, zejména z míst budovy nejvíce vyčnívajících; a nutno dbáti toho, aby žádný z těchto drátů nedostal se do styku s dřevěnými součástkami. Jestliže svodným drátům na dolních koncích bude postupně přibývati na tloušťce, bude obzvláště užitečné; tyto části nechť končí ve vlhké zemi nebo v kolem tekoucí vodě; aspoň jeden pak z drátů, když ne všechny, budiž položen do vlhké země nebo tekoucí vody; dolní konce svodných drátů buďtež vzdáleny několik stop od základů budovy.  

            Odporoučím se snažně zbožné vzpomínce u oltáře a ze srdce přeji šťastný úspěch tomuto elektrickému podniku.

            Důstojného Otce v Kristu oddaný služebník

                                                                                              Josef Stepling

V Praze, 7. června 1778

            Protože 11. července téhož roku profesor Stepling zemřel, jde asi o poslední, pro praxi důležitý vědecký příspěvek tohoto znamenitého učence – prvního ředitele klementinské hvězdárny v Praze a autora prvních souborných a systematických meteorologických měření (konkrétně teploty a tlaku vzduchu atmosférických srážek) v Čechách z roku 1752.

Převzato z : Meteorologie skoro detektivní MUNZAR J.Pejml K.KRŠKA K.Praha Horizont 1990

 

 

 JOSEF STEPLING

životopis převzat z : http://www.klementinum.cz/pages/page.php3?page=stepling.htm 


stepling

(1716 Regensburg - 1778 Praha)

Nejznámější z jezuitských matematiků po smrti otce přesídlil s matkou Češkou do Prahy, kde studoval od roku 1733. Profesorem geometrie byl jmenován roku 1748, studijním ředitelem matematiky a experimentální fyziky byl od roku 1752. Roku 1754 jej Marie Terezie pověřila dozorem nad gymnázii. Zasloužil se o vybudování skutečně odborného astronomického pracoviště vybaveného na tehdejší dobu velmi dokonalými přístroji, zhotovenými dalším významným klementinským jezuitou, mechanikem Janem Kleinem.

Jeho úsilím, příkladem, postoji, organizováním odborných diskusí se nejen probouzel čilý vědecký ruch v Praze, ale zvyšovala se i úroveň a kultura výuky na univerzitě. Přednášel na základě vlastních výzkumů, pokusy konal veřejně, zabýval se astronomií a meteorologií. Korespondoval s mnoha vědeckými kapacitami té doby.
Prosadil jako základ přírodovědné práce Newtonovu fyziku.

Odmítl přijmout stolici filozofie a zdůvodnil to tím, že by se jeho svědomí nevyrovnalo s povinností přednášet scholastickou aristotelskou filozofii. Jmenování přijal teprve na pokyn provinciála řádu.
Pevný vědecký postoj mu umožnil nezavrhnout novější filozofy a obhájit ty, jichž se kritika církevních kruhů týkala.

Stepling také převzal matematickou knihovnu Jakuba Kresy a řídil muzeum - tzv. Matematický kabinet. Úctu k jeho dílu a pedagogickému úsilí dodnes připomíná pomníček s amorkem a dedikací císařovny Marie Terezie na nádvoří Klementina. Byl postaven roku 1780.

kniska281120091507.JPG

kniska281120091508.JPG
 

 

Advertisment
« říjen 2019 »
říjen
PoÚtStČtSoNe
123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
28293031